Just say no|18. díl

7. may 2014 at 20:28 | Aeven |  Just say no

Title: Just say no
Autor: Aeven
Part: 18.

Ahoj!:)
Omlouvám se, že jsem včera nic nepřidala. Nic se mi nechtělo dělat. Jinak rovnátka jsem přežila v pohodě a už si i docela dobře zvykám:) A tady je další díl naší telenovelní povídky! :D Enjoy! :))


"Vstávej, ospalče!" Elena do mě šprtla a během pár minut roztáhla závěsy, takže pokoj zalilo světlo. Vážně příjemné pro citlivé oči! Agrr!
"Ještě chvilku," zahuhlal jsem a stulil se do vyhřáté peřiny, pár posledních dnů, které jsem strávil pitím Jacka Danielse a "výpomoci" za barem mě celkem vysílily.
"Pojedeme se podívat na Versailles, všechno jsem naplánovala," oznámila.
"Zase památky?" schoval jsem si hlavu pod polštář.
"Vždyť v Paříži je toho tolik k vidění," prohlásila. Otevřel jsem oči a lehl si normálně, takže jsem pozoroval její přísný výraz a odhodlání mě dřív nebo později dostat z postele. Raději by byl kdyby to bylo do ní.
"Jo to jo," unaveně jsem zívl a bezděčně si vzpomněl na Angelinque a její temný bar...tam toho bylo vskutku k vidění hodně...ale spíše s Angelinque než z Francie.
"Kole!" naštvaně si založila ruce na prsou.
"Eleno?!" provokativně jsem na ni mrkl.
"Vstávej!" ušklíbla se.
"Fajn, ale žádný Versailles," zamručel jsem a skopl peřinu. Loudavě jsem vstal z postele a zamířil do koupelny.
Nemohl jsem se ubránit úsměvu, neboť Elena sjela pohledem k mému břichu a mírně zčervenala.
"A jak ses vůbec vyspala?" schválně jsem své oblékání začal zdržovat.
"Jo ehm dobře, ale pokud chceš stihnout snídani, vážně by sis měl pohnout," vykoktala.
"Ne, vážně nechci, nemám hlad," usmál jsem se.
"A jéje, takže tady hodláš stát u těch dveří polonahý celý dopoledne nebo jako jo?" pobaveně se usmívala.
"Když budeš chtít," pokrčil jsem rameny.
Následovalo pár minut trapného ticha. "Ok tohle, začíná být vážně divné, jestli se okamžitě neoblečeš tak jedu bez tebe," řekla rázně.
"Fajn, fajn počkej," nakonec jsem zmizel za dveřmi koupelny .

O pár minut později jsem po rychlé sprše zahrnující ranní hygienu opustil v riflích a tmavě-modrém tričku koupelnu.
"Krásně voníš," usmála se Elena, když jsme mířili k výtahu.
Zrovna jsem si četl textovku od Angelinque.

Čekám tě dneska…brouku.

Povzdechl jsem si a schval mobil do kapsy. Vlastně jsem neměl žádné výčitky a všechno kolem Angelinque a Eleny mi působilo škodolibou radost.
"Co prosím?" upřel jsem na Elenu pobavený pohled.
Jen protočila panenky a zmáčkla ve výtahu tlačítko pro přízemí.

"Hele můžu se tě na něco zeptat?" zrovna jsme vylezli před hotel na rušnou ulici, všude voněli čerstvé bagety a blížící se září o sobě dávalo vědět lehkým větříkem.
Pokrčila rameny.
"To jak jsem tě tehdy políbil,…" trhla sebou; "chci jenom vědět, že to pro tebe nic neznamenalo," vyhrkl jsem. Proboha co to zase melu?!
"Byli jsme ehm přehřátí horkem, to se občas stává. Jsme přátelé…"
"A přátelé se nelíbají," dokončil jsem její větu s úšklebkem.
Přikývla a vzala mě za ruku. Usmál jsem se a přitáhl si ji k sobě. Cítil jsem její dech, její tlukot srdce a silně cítil její vůni a krev která ji proudila v žilách, stačilo by jen kous...Ne!
"V pohodě," usmála se a naše objetí skončilo. Kéž by její smysl pro přátelství zmizel i s její minulostí, bohužel tohle je asi součástí Eleny s minulostí i bez ní. A taková Elena se mi líbí…ačkoliv bez zábran by taky nebyla špatná.
Mobil mi znova zavibroval. Další textovka od Angelinque.



 


Comments

1 Katarína Katarína | Web | 7. may 2014 at 21:13 | React

Sakra! Budou vůbec někdy spolu? :D

2 Butty Butty | Web | 8. may 2014 at 10:34 | React

Přehřátý horkem..tak to bylo krásný :-D A budou teda...to chvilku jo pak zase to vypadá že né..to je děsně napínavý :-D :-(

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama